«Heajastallan» bártida kognitiiva dissonánssain, muhto lea goitge dán čuohtejagi deháleamos sámi filbmabuvttadeapmi.
Heajastallan | Drámá/Komediija | Mer Film, Tordenfilm ja Forest People NRK ovddas
Mun in leat rievtti mielde dakkár olmmoš gii bidjá olu boahtteáiggeplánaid, muhto ovtta ášši gal lean áibbas sihkkarit diehtán dan rájes go ledjen mánná;
Mun in fuola stuora Guovdageainnoheajaid! In fal in goassege!
Go dál lean geahččan Heajastallan ráiddu NRK:s, de in gal šat dieđe duosttan go dan mieđihit iežan olbmuide. Dá lea ráidu mii duostá liiggástallat seammás go čájeha duohta diliid.
Lean ovdal čállán ahte váillahan sámi filmmaid ja ráidduid mat leat ráhkaduvvon sápmelaččaid váste. Mun in gierdda šat oaidnit filmmaid mat stuora fitnodagat leat ruhtadan, mas čájehit čáppa bohccogovaid ja fetisjiserejit sápmelaččaid.
Danin háliidan vuosttažettiin rámidit Heajastallan ráiddu.
Duostá nárridit
Heajastallan lea roavva ja somás drámáráidu, gos mii čuovvut Gárena (Sara Margrethe Oskal). Son lea buot vuolimus dásis servodagas.
Go su bárdni áigu náitalit rikkis boazosápmelačča nieiddain, de jurddaša Gáren ahte perfeakta stuora heajaid doallan lea su liiba loktet iežas sosiála stáhtusa.
Dieđusge manná visot endorii.
Dá lea earenoamáš buorre vuolggasadji satiirralaš ráidui, eandalii go buvttadeaddji Åse Kathrin Vuolab duostá nárridit ja cuiggodit.
Guovdageainnus leat olu ártegis sosiála norpmat, ja dán ráiddus lea mihttu hástalit dáid.
Sámi buoremus rešissevra
Åse Kathrin Vuolab lea ráhkadan ja rešisseren ráiddu, ja son ánssáša duođaid rámi. Son lea earenoamáš vuogi mielde hábmen karaktearaid ja gili, ja máhttá nannosit dássádit humora drámáin.
Dalle go DVD:t ain ledje áimmuin, de lávii sáhttit guldalit rešissevrraid kommentáraid seammás go geahččá filmma.
Mávssášin stuora supmi gullat Vuolaba kommentereme ráiddu, go mu mielas lea dáinna duođaštan ahte lea eahpitkeahttá Sámi buoremus rešissevra.
Ja dalle bijan stuora árvvu su jurdagiidda.
Ánssášit eambbo rollaid boahtteáiggis
In ge leat goassege oaidnán ná olu čeahpes sámi neavttártaleanttaid oktanaga.
Sara Margrethe Oskal lea nu mearehis čeahppi go neaktá Gárena, ahte ieš ribahin máŋgii healkkehit go bealká buohkaid. Dego livččii mu ciellame šearpma bokte!
Muđui leat buot eará neavttárat hirbmat čeahpit ja lunddolaččat, earenoamážit Ánte Siri, gii neaktá Henry, ja Inga Márjá Utsi, gii neaktá Belle.
Mus livččii miella rámidit juohke áidna neavttára, muhto sáhtán baicca čállit ahte juohkehaš ánssáša eambbo rollaid boahtteáiggis.
Kauto-originálat
Mun lean hui buorre Guovdageidnui, ja ribahin ovttatmano reaškit go mii oaidnit daid šlárva áhkuid digaštallame Gárena áššiid.
Dás lea nu olu mii lea oahpis, ja lea somá go ráidu ii vikka bearehaga čilget Guovdageainnu norpmaid gehččiide.
Go geahčan dán ráiddu, de dovddan ahte nagoda oba bures govvidit Guovdageainnu.
Ráiddus leat olu originálas karaktearat, ja dávjá oidnojit ge máŋga duohta originála geat ieža leat statisttat!
Mun dovddan ahte iežan ruovttubáiki lea seamma imaš ja ealás ráiddus go duohtavuođas.
Muhto ráidu govvida maid muhtun sevdnjes beliid Guovdageainnus.
Snuhkormastan áibbas endorii
Alkohola, seksa, doarrun ja veagalváldin leat guovddáš fáttát Heajastallamis. Jus mihttu lea leamašan boktit digaštallama, de lea Åse Kathrin & co dan nagodan bures. Oaivilat leat girdán juohke guvlui maŋŋel go ráidu ilmmai.
Muhtumat oaivvildit ahte ráidu govvida sápmelaččaid fasttes málle mielde, ja earát ges jurddašit ahte dá lea bastilis satiira ja servodatkritihkka.
Mu mielas nagoda Heajastallan dávjá bures cuiget problematihkaide, muhto ráidu ribaha snuhkormastit áibbas endorii.
Goalmmát episodas lea scena gos Juhán (Ivan Aleksander Buljo) bágge Michael (Craig Stein) hivssegii mihtidit goappás lea stuorát návli.
Dá lea seksuála illasteapmi, muhto ráiddu oktavuođas lea dát leaika mii ii goassege šat namuhuvvo.
Logi minuhta maŋŋel oaidnit mii go Belle (Inga Márjá Utsi) veagalváldo roavvat.
Gahččet tabuhámiide
Seksuála veahkaválddálašvuohta lea dehálaš fáddá man galgá loktet servodagas. Dat lea ovddasvástádus man ferte duođalaččat gieđahallat.
Mu mielas lea Belle muitalus eanas áigge bures gieđahallon, muhto NRK lea ráhkadan reklámaid mat govvidit komihkalaš gova ráiddus, ja preassadieđáhusain lea geahppa giella.
Mu mielas šaddá heahpat jus buvttadeaddjit gáhččet seamma tabuhámiide maid ieža vigget hástalit.
Jus galgá guhkes veagalváldinscenaid ovdanbuktit ráiddus, de berrešii riikakanála dása buktit váruhusa, ja albma ládje hupmat veagalváldima birra preassadieđáhusain.
Ráiddus lea kognitiiva dissonánsa go seamma episodas viggá sihke leaikkastallat illasteami birra ja duođalaččat ovdanbuktit veagalváldima.
Speajalgovva servodagas
Obbalaččat lean persovnnalaččat hui giitevaš go Heajastallan lea ilbman.
Sámi filmmaid ektui ii leat mu eallinagis ovdal leamašan ná stuora lávki ovddos guvlui, ja stuora oassin dása lea ahte dát lea njuolgut ráhkaduvvon sápmelaččaid váste.
Mun árvidan ahte juohkehaš guhte lea vásihan stuora Guovdageainheajaid sáhttá muitalit olu ártegis fearániid, ja de lea hirbmat somá oaidnit ráiddu masa mii sáhttit duođas relateret.
Áiggun vel hástalit sámi filbmadahkkiid boahtteáiggis veaháš garvit traumáhtalaš fáttáid. Eandalii jus das ii leat čielga mihttu.
Jávohisvuohta ja traumat leat stuora oasit min historjjás, ja dieđusge galgá dáid birra jitnosit hupmat servodatdásis. Ja dáidda lea dávjá speajalgovva servodagas.
Min servodagas, mas mii gillát badjelgeahččama, olmmošvuoigatvuođaid rihkkumiid, iešsorbmemiid, veagalváldimiid, veahkaválddálašvuođa, heteronormatiiva sohkabealerollaid ja jávohisvuođa.
Heajastallan lea olu áššiid nannosit govvidan, ja ráidu lea boktán digaštallamiid.
Muhto sávvamis ii boađe nubbi sesoŋŋa.