Áŋgiris lohkkit, ja eandalii váhnenbuolva, lávejit jearahit nuoraid birra geaid čállit, ahte gean mánát leat. Dat geat sámi servodaga dovdet, dáidet várra namas gullat geaidda Máret Áile Gaup Beaska gullá.

Mii deaivat su Romssas.

Son lea aiddo fárren deike bearrašiin – etniin, áhčiin ja unnavieljažiin. Sii guđđe Deanu ja fárrejedje gávpogii. Máret Áile gal lei jo golbma jagi vázzán joatkkaskuvlla Girkonjárggas.

Ođđa álgu
Sutnje ii leat amas fárredit. Ovdalgo Detnui fárrejedje, de orro Guovdageainnus. Dál son lea studeregoahtán universitehtas ja su viellja lea ges joatkkaskuvlii álgán. 

Váhnen guovttos, Beaska Niillas ja Sara Marielle, leaba fas bargguideaskka váldán mielde.

Eadni, Sara Marielle, vuojiha nieiddas gávpotguovddážii. Romssas lea arvi ja duođai čakčaluvvame. 

Moai letne soahpan deaivvadit álbmotgirjerádjosis. Máret Áile skuviha vilges, čalbmáičuohcci Rivttágiid gávttiin ja dearvvaha. Soames geahčestaga oažžu dain geat lahkosis leat.

– Dasa gal lean hárjánan, dadjala Máret Áile.

Gávttehassan gávpogis ferte gierdat veaháš geahčastagaid. Ja fuomášupmái son gal lea hárjánišgoahtime.

Maŋŋel go son searvvai dán jagi Sámi Grand Prixii, de iđii ge sámi almmolašvuhtii.  

Ii ge son dušše searvan. 

Máret Áile beasai gollefinálii ja šattai loahpas nubbin iežas čállin lávlagiin Ráhkis hoavda. Su mielas lei dušše suohtas searvat, ja nu šattai nubbi sadji stuora bonusin.

 

Šuoŋat riegádit ihkku
– Ollugat jáhkket ahte dát lávlla vuosttažettiin lea dáistalemiid birra, ahte lea stáhta fámuid ja badjelgeahččama birra, muhto rievtti mielde lea “hoavda” dán oktavuođas iežan jurdagat, muhtunlágan vašálaš.

Vahku maŋŋel go vuosttaš Fovse-akšuvnnat Oslos loahpahuvvojedje njukčamánus, almmuhuvvojedje Sámi Grand Prix-lávlagat.

Čanastagat akšuvnnaide čuožžiledje jođánit.

– Ii leat gal nu imaš. Lávlla sáhtášii leat daid birra maid. Muhto mun čállen dan olu ovdal akšuvnnaid gal, lohká Máret Áile.

Son čállá ge olu lávlagiid ieš. 

Máret Áile ráhkada daid čuojahettiin piánoin, muhto ii loga gal iežas makkárge piánočuojaheaddjin. Son máhttá dan mađe ahte sáhttá iežas šuoŋaide bidjat musihka.

Musihkkaráhkadeapmi láve maid leat dievas terapiijan sutnje.

– Mun čálán olu váivves dovdduid birra, ovdamearkka dihte massima birra. In dieđe riekta manne, muhto munnje lea dehálaš ovddidit juoidá musihkain. Geahččalan gal maid ilolaš lávlagiid čállit, moddjá son.

Muhtumin dáhpáhuvvá ahte šuoŋat riegádit ihkku, duollet dálle maid oađidettiin nieguin. Máret Áile láve gullát ja ohcalit telefovnna vai beassá báddet šuoŋa. 

Dasto nohkká fas.

– Iđidis láven guldalit bátti ja árvvoštallat dan ođđa šuoŋa. Dávjá lea das potensiála, eará háviid fas ii leat nu buorre go muiten, bohkosa son.

Ii juoigga vel almmolaččat
Dat ahte son lávlugođii ja berošta musihkas ii leat soaittáhagaid duohken. Sus leat juoigalas váhnemat. Juoigalasat gal leat su muoŧát, goaski ja ádját eatni bealde maid. 

Máret Áile lea eahpitkeahttá sidjiide guorran. Musihka ja ovdanbuktima dáfus goit. 

Ieš ii juoigga vel, ii almmolaččat goit.

– Mun juoiggašin gal mun nai, muhto in leat nu oadjebas vel. Lávddi alde gal vuos dušše lávllun. Mus lea stuora respeakta luohtái ja juoigamii. Mun háliidivččen dan riekta dahkat. Soaittán boahtteáiggis juoigat almmolašvuođas, gii bat dan diehtá.

Máret Áile mielas ii leat ártet ahte son lea guorran váhnemiidda ja fulkkiide.

Olu su beroštumit bohte sin dihte, earret eará musihkka, muhto maiddái ovdamearkka dihte goarrun, ja beroštupmi servodahkii ja árbevieruide.

Ii son báljo livčče sáhttán eará guvlui spiehkastit, nu movt ieš árvvoštallá. 

– Mun dieđán ahte mu váhnemat leaba dovdosat Sámis, muhto munnje dieđusge leaba dušše eadni ja áhčči. Soai leaba olu mátkkoštan bargguid dihte, muhto mun lean beassan olu maid mielde leat, dadjá Máret Áile.

Son namuha 2016 juovllaid ovdamearkan. Dalle orro sii buohkat olles juovlamánu lávus Standing Rockas USA:s North Dakota Access Pipeline-ášši oktavuođas doarjun dihte guovllu álgoálbmogiid. 

– Mii eat leat nu viššalat juovllaid ávvudit, nu ahte ii lean nu ártet doppe orodit juovllaid. Muhto lei erenoamáš vásáhus, dan gal lei. Doppe lei erenoamáš vuoigŋa.


Gazzá oahpu, muhto ...
Seammás lávii bajásšaddadettiin maid muhtumin akto šaddat birget go váhnemat leigga goappašagat mátkkis. Joatkkaskuvlla váccidettiin fertii maid akto orrut. 

Máret Áile lea áigá oahppan ieš birget.

– Mun lean iežan mielas hui iešheanalaš šaddan. Maiddái dannego lean fárredan olu. Gaskkohagaid gal lea leamaš veaháš lossat, muhto mun lean oahppan olu das. 

Suinna lea lihkus álki oahpásnuvvat. Nu goit govvida ieš. 

Álggos gal sáhttá orrut udju, muhto go de vuos oahpásnuvvá suinna, de šaddá hui roahkkat. Nu leat sus olu oahppásat báikkiin gos lea orron.

Dál šaddá fas oahpásnuvvat ođđa olbmuiguin. 

Lihkus lea studeanta. Árabuš dán čavčča álggii son psykologiija bachelorohppui Romssa universitehtas. 

Vuosttažettiin lei sutnje dehálaš dušše álgit juogalágan oahpu gazzat.

– Juste dál ii leat bákkolaš oahpahus, nu ahte gáibiduvvo eanet mus alddán. Dat lea veaháš hástalus. Muhto áiggun vuoruhit skuvlabargguid ovddas guvlui.

Máret Áile ii riekta arvva jurddašit artistaeallima, muhto geahččala gal maid musihkain ollet bargat.

– Eadni gii lea artista lea dadjan ahte ii gánnát musihkain viggat eallit jus dan ii duođai háliit. Mun háliidivččen gal musihkain bargat, muhto dan lea váttis olahit ja ferte duođai bargat dan ovddas. Soaitá gal ahte orru unnit issoras jus doalahan musihka B-plánan?

Gii diehtá mii vuordá, soaitá ahte su boahtte hit riegáda niegus oađidettiin. Dalle gal livččii lohpi stuorrát niegadit.