Go ledjen Oslos árat dán čavčča, de čohkkádin togastašuvnna olggobealde vuorddašan dihte ovtta ustiba. Mu lahka čohkkededje fas golbma eará olbmo. Okta nissonolmmoš ja guokte dievddu. Sii soite sullii mu ahkásaččat.

ÁLGGOS IN DATTE nu beroštan man birra hupme, ovdalgo ságastallan fáhkka šattai miellagiddevaš. Nissonolmmoš jearai dan guovtti dievddus ahte háliideaba go gullat movt son deaivvai iežas isida. Dan son háliideigga. Nu háliidin mun maid. Sáhkkis diŋga dieđusge. Journalista go journalista.

BUOT golbmasis lei sisafárrenduogáš. Nissonolmmoš gal vissá lei riegádan Norggas, muhto eaba su váhnemat, nu movt ipmirdin ságastallama vuođul. Sii eai aŋkke lean etnalaš norgalaččat. In han mun ge leat, nu ahte mun sáhkkis diŋga guldališgohten dárkilit, vaikko dahkaludden ahte čuokkun telefovnna.

NISSONOLMMOŠ muitališgođii. Bođii jođánit ovdan ahte deaivvai isida muhtun áppa bokte. Ii fal Tinderis dahje sullasaš áppas, muhto áppas mas váhnemat ohcet isit- dahje eamitávdnasa iežaset mánnái. Govvit man dan! Jurddaš jus du váhnemat livččiiga ohcan isida dahje eamida du ovddas, ja vel áppa bokte! Mun jáhkán ahte livččii surrealisttalaš jurdda eatnasiidda.

DASTO VÁLLJIIGA nieidda váhnemat soapmása geainna sáhtii čálašišgoahtit. Muhto go ieža eaba máhte jierbmetelefovnnaiguin ja áppaiguin, de šattai ieš čálašit. Muhto ale fal doaivvo son beasai čálašit bártniin. Ii fal, son čálašii bártni etniin! Dát áppa lei váhnemiid váste. Ulbmil lea iežas mánnái gávdnat isida dahje eamida gii gullá seamma olmmoščerdii ja kultuvrii go ieš.

ČÁLAŠEAPMI manai bures. Nieida ja bárdni oaččuiga lobi deaivvadišgoahtit. Nissonolmmoš muitala ahte su áhčči lei govvidan čáppa, gievrras ja allaoahppan olbmá iežas niidii, ja nu ii lean álggos beare mielas. Bárdni oainnat ii lean nu lášmadis olmmái, ja barggai “dušše” togavuoddjin.

NIEIDDA EADNI gal lei dušše ilus go soames fuollá su nieiddas ja háliida suinna náitalit, muitala nissonolmmoš ja boagusta njálgát. Son diehtá bures ahte váhnemat dat leaba válljen isida sutnje, muhto ieš lei maid duhtavaš. Son hárjánišgođii bárdnái ja nu liikostišgođii maid sutnje, muitala son.

GO OLLEJIN ruoktot mátkkis, de muitalin iežan eadnái dán ságastallama birra man ledjen guldalan. Ieš gal ledjen jur hirpmahuvvan. Muhto mu eadni? Su mielas gal orui hirbmat buorre áppa ja jurdda, ja nu ohcagođii sullasaš áppa sápmelaččaid váste ...

Loga maid: Gean don leat bárdni?