Mii máhccat loahpageahčái 90-logu. Kristin lea vuollel jahkásaš go álgá sámi mánáidgárdái Deanus. Dat lei sihke veaháš soaittáhat ja dihtomielalaš válljen su váhnemiid bealis.
Su boarráset vieljat leigga leamaš dáčča mánáidgárddis seamma visttis, muhto masa sámi mánáidgárdi juste lea sirdán go ieš álgá dasa.
Mánáidgárdevisti lea lahka sin ruovttu ja nu lea hui praktihkalaš ahte dohko álgá. Seammás háliideaba váhnen guovttos skeŋket sámegiela váhkarmánnái, go nu heive.
Muhto soai eaba leat govvideame ge maid dát boahtá mearkkašit Kristinii maŋŋel eallimis.
Loga maid: Š viimmat lávken nehttii
Áidna gii sámásta
Mii deaivvadit Kristiniin Tøyenis Oslos. Su nubbi viellja orru áibbas láhkosis, ieš fas orru fárrolaga eará Davvi-Norgga nuoraiguin Grünerløkka-nammasaš gávpotoasis, earet eará ustibiin ja ovddeš skuvlaoappáin Ella Marie Hætta Isakseniin.
Dahje goit muhtun mánuid vel orodit ovttas, dalle sii earránit ja fárrejit buohkat eará ássodagaide.
Olles Kristina bearaš lea dál guođđán Deanu ja fárren lulás. Su eadni orui birrasii 35 jagi Deanus ja barggai oahpaheaddjin doppe. Su áhčči maid barggai pedagogalaš virggis.
– Mun lean áidna mu oappás ja vieljain geas ain leat Detnui čanastagat. Meastta buot mu skihpárat leat doppe eret. Deatnu lea mu ruoktu, moddjá son.
Kristin lei mánnán dušše dárogiela gullan ruovttus, muhto son ii hállan vel go mánáidgárdái álggii. Nu oahppagođii sámegiela mánáidgárddis ja dárogiela ruovttus.
Mánáidgárddis oahpásnuvvagođii singuin geat su skihpárat leat ain otná beaivvi ge.
Sihke rivgu ja sápmelaš
Son boagusta go mii jearrat lea go govvidan makkár eallin livččii jus su váhnenguovttos eaba livčče válljen sámi mánáidgárddi ja sámeskuvlla sutnje.
– Jo, de lean. Máŋgii! Mun livččen áibbas eará birrasis jus in livčče sámegiela oahppan. Dan gal in eahpit ge. Lea ártet smiehttat dan birra. Lean hui rámis ja giitevaš vejolašvuođaid ovddas maid lean ožžon.
Son livččii muđui šaddan dárogielat skuvlii nu movt su oabbá ja vieljat, ja árvideames áibbas eará skihpáriiguin oahpásnuvvan.
Sámevuohta ii livčče lahka ge šaddan nu dehálažžan sutnje go dál lea.
Jus oba ge.
Mun lean oainnat diet gii lean sápmelaš, muhto gii datte ii leat sápmelaš.
Kristin Tvare
Bajásšattadettiin lea Kristin beassan oahpásnuvvat guovtti kultuvrii. Dovddus eŋgelas dajaldat best of both worlds, heive danin hui vuohkkasit su čilget.
Sus leat lagas čanastagat guovtti máilbmái.
Makkárge identitehtakriisa ii leat liikká leamaš, vaikko muhtomin sáhttá leat buiga rivgu, ja eará háviid fas sápmelaš.
– Vaikko giella ii dárbbaš leat identitehta deháleamos bealli, de in dieđe livččen go duostán atnit iežan sápmelažžan sámegiela haga. Mun lean gal liikká máŋgii eahpidan iežan sámi identitehta.
– Mun lean oainnat diet gii lean sápmelaš, muhto gii datte ii leat sápmelaš.
Registrerejuvvon sápmelaš
Sus lea máddu Aarportes Lulli-Sámis eret gii soaitá leamaš sápmelaš, ja dainna jurdagiin son láve jeđđet iežas jus oktage gažada su sámevuođa.
Go dan leat soapmásat dahkan. Vuosttažettiin boarrásat olbmot.
– Mun lean beassan iežan dieđihit Sámedikki jienastuslohkui ja nu lean almmolaččat registrerejuvvon sápmelažžan. Neahta bokte sáhttá maid álbmotregisteris dieđihit iežas sámegielagin, ja dan lea maiddái dahkan.
Loga maid: Amerihkániehku
Son mieđiha iežas erenoamážin. Son lea áidna njealji oappás ja vieljas gii sámásta ja geas oba ge lea beroštupmi ja čanastagat sámevuhtii.
Kristina oabbá hállá Davvi-Norgga dárogielsuopmana ja su vieljat fas Oslo-guovllu suopmana. Ieš hállá goappaš suopmaniid go dárusta. Vuolgá dušše das man oktavuođas.
Váillahan sámegiela ruovttus
Iežas konfirmašuvnnain sárdnidii su oabbá ja gohčodii su biebmosápmelažžan. Sihke ieš ja guossit boagustedje.
Go nu han son máŋgga láhkai lea.
– Muhtumin dovddan iežan dego adopterejuvvon sámevuhtii. Muhto seammás in dovdda eará kultuvrraid. Ieš dovddan ahte lean riegádan sápmelažžan. Sámevuohta lea nu stuora oassin mus.
– Gáđaštit go vieljat ja oabbá du?
– Dan gal eai daga. Sin mielas gal lea somá ja dušše riggodahkan ahte anán iežan sápmelažžan.
– It go leat váillahan sámevuođa ja sámegiela ruovttus?
– Muhtumin gal lean. Livččii dieđusge leamaš álkit oahppat sámegiela ruovttus, muhto dat lea datte mannan bures. Dainna diliin mun lean bajásšaddan, lohká son ja lasiha:
– Muhto eadni lávii gal čuovvut mielde ja veahkehit sámegielleavssuiguin, vaikko ii máhttán sámegiela! Son gii lei oahpaheaddji máhtii liikká neavvut ja oahpahit, boagusta Kristin.
Ruoktot Detnui fas?
Kristin gazzá buohccedivššároahpu vuosttaš jagi Oslos dál. Duollet dálle bargá maid Cizáš sámi mánáidgárddis go astá.
Sámegiella boahtá ávkin vaikko oaivegávpoga gáhtaid duolbmu dál.
Ávkin sávvá boahtteáiggis maid boahtit.
– Mun liikon bargat olbmuiguin ja sáhtášin áinnas eallinláibbi dinet dan bokte. Álggos gal háliidan vásihit ja oaidnit eambbo, lean oainnat veaháš mášoheapme.
– Maŋŋel gal sáhtášin roahkka fárret ruovttoluotta Detnui dahje eará davviguovllu báikkiide bargat ja sajáiduvvot.