Bargiidbellodaga Mariell Haugli (26) lea ráhkkanan Porsáŋggu sátnejođiheaddjin nammaduvvot maŋŋá čavčča válggaid. Son lea Leavnnjas šaddan bajás, and orru dál ruovttubáikkis maŋŋá go lea oahpu gazzan Bådåddjos. Maŋimuš gávcci jagi son lea searvan máŋggaid gielddastivračoahkkimiidda. Son lea oainnat leamaš áŋgiris várrelahttun iežas bellodagas.
– Mun sávan Porsáŋgu šaddá guovlun gos olbmot mielas ásset, báikin gosa norat fas fárrejit maŋŋá go oahpu leat gazza , boorri rouktu mánáide, and oadjebas báikin eallila olbmuide. Dat lea mu visuvdna go politihkain áiggun rasat.
Gávcci ran AUF
Ledjen 17–18 jagi boaris go Serven AUF:ii. Dalle eai lean Galle áŋgiris young politician. Dál lea mis stuorra AUF-joavku Leavnnjas. Vaikko vel noorat háliidedje ahte dálá sátnejođiheaddji livččii galgan joatkit, de oaččui Mariell Haugli eanet jienaid go Aina Borch nominašuvdnačoahkkimis.
Sámenieida njunnožis
Mariell lea sápmelaš. Su eadni lea Goarahagas eret. Áddjá lea mearrasápmelaš and lea Orkkánluovttas šaddan bajás. Áhkku lea Kárášjogas eret. Doppe vuolgá Haugli-namma, mágtarádjá goargu man ieš válddii dálu namas.
Riikaidgaskasash relašuvnnat
Mariell fárrii Bådåddjoi oahpu gazzat. Sus lea dál máster riikkiidgaskasaš relašuvnnat- fágas. Son lea dasa Lassin jagi vel lohkan davviguovlluidoahpu. Dál háliida njunnožii dákkár gullevaš áššiid gieđahallamiidda viiddes gielddas árktalaš guovllus.
Sámegoat mearragáttis
– Mu mielas Porsáŋggu sápmelaččat leat Nana julggiid alde dál already. Mearrasápmelaččat leat guolástan and šibihiid doallan – voođđoealáhusat seamma go boazodoallu. Mis leat giella and kulturguovddážat and sámegieloahppu skuvllai. Olbmot eai bala sámevuođa ovddidit. Go ledjen mánáidskuvllas eai lean Gallis gávttit, muhto dál lea lunddolaš stuorra jovkui gávtti geavahit.
Go váibmogiela vel gullošii
– Mun in hála vuos njuovžilit váibmogiela. Ádden buori muddui sámegiela, go áhkku álo hállá muinna sámegiela. Son maiddái sádde dieđuid sámegillii. Mun áiggun hállagoahtit eambbo sámegiela. Sátneriggodat lea čoggon ja stuorru dađistaga. Go dan geavahišgoađán, de ollen dohko gosa háliidan váibmogielain, moddjá Mariell.
Šikkui givssideddjiid
Mariell lei joatkkakuvlla oahpus go beakkihii medias. Son lei vázzimin mánáidskuvlla meattá go oinnii muhtumiid givssideamen eará. Son cuiggodii man fasti lea earáid givssidit. Mariell čálii vel Facebookii givssideami birra. Ii lean ge guhká ovdalgo ieš searvvai spáiddárvázzimii givssideami vuostá Leavnnjas.
Nuorat guovddážis
Mariell bargá Ungdom i fokus-prošeavttain. Ulbmiljoavku leat nuorat gaskal 12 and 20 jagi. Mihttu lea olbmuid dearvvašvuođa buoridit, erenoamážit nuoraid dearvvašvuođa.
– In dieđe vuos makkár bargu boahtte jagi mus lea, go dát prošeakta nohká dán jagi loahpas. Áinnas álggášin sátnejođiheaddjin, muhto dan mearrida Porsáŋggu álbmot čavča gielddaválggain.
– Somámus olbmuin oahpásmuvvat
– Somámus politihkaiin lea olbmuin oahpásmuvvat. Albma vuoitun lei go Bargiidbellodat mearridii ahte LoVeSe-guovllu eai galgga čielggadit váikkuhusaid oljobohkama ektui, dadjá Mariell. Son dovddasta ahte su ovdagovvan leaba Hadia Tajik ja Jens Stoltenberg. Son rámida iežas ustiba Agnete Masternes Hanssena, gii maiddái fylkkadásis lea leamaš guovddáš politihkkárin.
Vuoruhivččii eastadanbargguid
– Jus šattašin sátnejođiheaddjin, de vuoruhivčen eastadanbargguid vai dearvvašvuođa váttisvuođat eai leavaše. Jus nuorat ja ollesolbmot eai vuorjašuva psyhkalaš dearvvašvuođain, eai ge nu ollu eará buozalmasvuođain, de sáhttá servodat seastit ruđa. Mu mielas livččii dárbu ollislaš plánaid hutkat, ovdamearkka dihtii bánaide ja visttiide valáštallamiidda. Mun lean ieš vuodjan, de munnje lea vuojadanálddis dehálaš. Ieš heiten vuodjamis go Leavnnjas giddejedje vuojadanáldása 2012:s, muitala nuorra servodatberošteaddji.
Válgabeaivi čakčamánus
De leaš oaidnit mii boađusin šaddá go válgabeaivi čakčamánu 11. beaivi lea vássán. Soaitá AUF-nieida beassat njunnožii Porsáŋggu gieldda politihkkáriin.
